O ŠERMU

Sportovní šerm, kterým se zabýváme v oddíle Bohemians Praha, je přímým pokračovatelem historického bojového šermu. Má proto za hlavní cíl porazit soupeře. Ve sportovním šermu se bojuje v duchu rytířského fair-play.

Sportovní šerm je díky nárokům na kvalitu materiálu a přísným kontrolám jedním z nejbezpečnějších sportů na světě (schválně se podívejte, jaké vybavení musí šermíř mít).

Zároveň je jediným bojovým sportem, při kterém je nutné používat vzhledem k rychlosti bojujících elektrické aparáty k měření zásahů. Tento aparát má dvě světla: červené a zelené, každé pro jednoho závodníka. Světla se rozsvítí při zásahu protivníka na platný povrch.

 

Ve sportovním šermu si šermíř může vybrat mezi třemi zbraněmi – šavlí, kordem a fleretem. S každou zbraní se zachází jinak a zápas s nimi má vždy trochu jiná pravidla:

 

Šavle je zbraň sečná i bodná. Platný povrch je od kyčlí nahoru, a to včetně hlavy. U šavle platí právo útoku, krytu a odseku (odbodu). Pokud se tedy při zápase rozsvítí obě světla, rozhodčí poté určuje, který šermíř získá bod a který je zasažen.

 

 

Kord je zbraň pouze bodná. Aby byl zásah změřen, je potřeba na hrot zbraně vyvinout sílu, která po převodu odpovídá ¾ kilogramu (minimálně). Platným povrchem v kordu je kompletně celé tělo šermíře. U této zbraně neplatí právo útoku, soubod se proto počítá jako platný zásah oběma šermířům.

 

 

Fleret je zbraň pouze bodná. Aby byl zásah změřen, je potřeba na hrot zbraně vyvinout sílu, která po převodu odpovídá ½ kilogramu (minimálně). Za platný povrch se považuje pouze a jen trup. Pokud šermíř zasáhne protivníka na neplatný povrch (do paže, hlavy, nohy…), rozsvítí se u fleretu ještě žluté světlo. To signalizuje neplatný zásah. Stejně jako pro šavli platí i pro fleret právo útoku.

 

Historie šermu

 „Počátky šermu sahají až do dob, kdy si první opice vzala do tlapy klacek a praštila jím po hlavě jinou opici.“
– Ondřej Kouba, trenér šermířského oddílu Bohemians Praha

… Počátky šermu bychom v dnešní době opravdu hledali těžko. Proto se musíme spokojit s výše uvedeným citátem našeho trenéra či se satirickým pojednáním Radka Trohaře Jak vznikl šerm a proč byl prvním sportem člověka.

I tak se ale pár důležitých dat a okamžiků pro šerm najít dá:

  • 1190 př. n. l. – Egyptský faraon Ramses III. nechává postavit chrám s reliéfem šermu jako sportovního výjevu.
  • 1. století př. n. l. – rozvoj šermu v době gladiátorů v Řecku a Římě.
  • 13. století n. l. – V Evropě je vynalezen střelný prach. Šerm přestává být kvůli palným zbraním tolik důležitý pro velké bitvy. Pomalu se z něj stává sport a umění (k tomu ale ještě vede dlouhá cesta).
  • 14. století – V Německu vzniká díky šermíři Johannesovi Liechtenauerovi tzv. „německá škola šermu“ (systém výuky boje s mečem).
  • Počátek 15. století – Německý šermíř Hans Talhoffer vytváří rozsáhlá učební skripta šermu.
  • 1567 – Panovník Karel IX. Francouzský zakládá „francouzskou školu šermu“. Místo mečem se již šermuje rapíry, kordy či flerety a šerm začíná být vnímán jako součást vysokého vzdělání a dobrého společenského postavení. Vzniká také oficiální šermířská terminologie, kterou používáme dodnes.
  • Počátek 19. století – Ve Francii se postupně vytváří první pravidla sportovního šermu. Oficiálním jazykem šermířských soubojů se stává francouzština.
  • 1896 – V Athénách se konají první moderní olympijské hry. Jednou z devíti disciplín je i šerm (šavlí a fleretem, kord byl chvíli před konáním her zrušen).
  • 1908 – Na Olympiádě v Londýně vybojoval český šavlista Vilém Goppold z Lobsdorfu bronzovou medaili. Druhý bronz získal v družstvech.
  • 1913 – V Paříži vzniká na kongresu šermířů Mezinárodní šermířská federace (FIE). Jednou z devíti zakládajících zemí je i Česko.
  • 1914Pravidla soutěží v šermu FIE jsou jednomyslně přijata v Paříži Mezinárodním kongresem národních olympijských výborů.
  • 1938 – Mistryní světa v šermu fleretem se stává Marie Krůbová (rozená Šedivá) z Československa. Dodnes je naší jedinou výherkyní MS v šermu, zlato za nás na MS nezískal ani žádný muž.